Haslau / Hazlov
V Hazlově kdysi stálo 5 mlýnů. Všechny ležely na místním potoce Frauenbach (dnes Hazlovský potok). Po proudu to byly: 1. Hofmühle, 2. Schloßgartenmühle, 3. Teichmühle, 4. Petermühle a 5. Hammermühle. Do současnosti se dochoval jediný, někdejší Hammermühle.
1
Hofmühle (Panský mlýn), č. p. 47
Tento mlýn byl nejvýše položeným v Hazlově. Zmiňován je již v závěti z roku 1668. V roce 1893 ho vlastnil Caspar Frank, v roce 1906 je zde zmiňována mlynářka Anna Franková. Kolem roku 1930 mlýn kupuje Ernst Baumgartl. Tento mlynářský rod pak na mlýně hospodařil až do odsunu v roce 1946. Mlýn byl poháněn 1 mlýnským kolem na svrchní pohon o výkonu 2 koňských sil.
Mlýn byl zbourán někdy koncem padesátých let 20. století.
Tři záběry hazlovského mlýna Hofmühle
2
Schloßgartenmühle / Zeidlermühle (Zámecký / Zeidlerův mlýn), č. p. 26
Tento mlýn se kdysi nacházel pod hazlovským zámkem, v sousedství zámecké zahrady. Po celou dobu jeho existence byl v majetku rodu Zeidlerů. Posledním mlynářem byl Martin Zeidler. Tento mlecí mlýn byl poháněn 1 mlýnským kolem na svrchní pohon o výkonu 2 koňských sil.
Po odsunu německého obyvatelstva mlýn postupně chátral, až byl koncem padesátých let 20. století zbourán.
Zámecký mlýn ve třicátých letech 20. století; foto: HEIMATGRUPPE HASLAU u. UMGEBUNG, Dettelbach
Stejný mlýn v roce 1953; foto: FB Hazlov
3
Teichmühle / Pfeiffermühle (Rybniční / Pfeiferův mlýn), č. p. 8
Tento mlýn byl pojmenován podle své polohy nedaleko obecního hazlovského rybníka (někdejší Angerteich). V roce 1893 ho vlastnil M. Pfeifer (Tittmann). Mlynářský rod Pfeiferů sídlil na tomto mlýně až do odsunu v roce 1946. Vlastní mlýn byl údajně provozován do začátku II. světové války (1940?). V adresáři z roku 1941 je zde uváděn již jen rolník Georg Pfeiffer. Tento mlýn byl poháněn 1 mlýnským kolem na svrchní pohon o výkonu 2 koňských sil. Vedle mlýna byl provozován také katr na řezání prken a pekárna chleba.
Přímo vedle mlýna se nacházel také vyhlášený hostinec "U dráteníka" (viz hostince), který byl až do odsunu v roce 1946 provozován rodinou Lüftnerů. Oba objekty byly zbourány po roce 1950.
Vjezd do Rybničního mlýna, příčná budova vpravo vzadu je Lüftnerův hostinec "U dráteníka"
2x foto: HEIMATGRUPPE HASLAU u. UMGEBUNG, Dettelbach
Další dva záběry Rybničního mlýna
2x foto: HEIMATGRUPPE HASLAU u. UMGEBUNG, Dettelbach
4
Petermühle (Petrův mlýn), č. p. 6
Tento mlýn byl patrně nejstarší hazlovský mlýn (podle č.p.). V roce 1859 byl jeho majitelem Sebastian Thumser. Později přechází Petermühle do vlastnictví mlynářského rodu Bauerů, který na něm hospodařil až do odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1946. Provoz mlýna byl pravděpodobně ukončen počátkem 20. let 20. století, v soupisu mlýnů na Ašsku z 30let se již nevyskytuje. V adresáři z roku 1935 je zde uváděn povozník Anton Bauer.
Mlýn byl zbourán v padesátých letech 20. století.
Hazlovský Petrův mlýn; foto: HEIMATGRUPPE HASLAU u. UMGEBUNG, Dettelbach
5
Hammermühle, č. p. 169
Původně měl stát na místě pozdějšího mlýna hamr, který však zanikl již před rokem 1700 (odtud také název mlýna Hammermühle). V hazlovském urbáři z let 1634-1732 je jako huťmistr uváděn Nikol Zeidler, poté Matheus Thumser a v roce 1661 ho kupuje Kaspar Doeberl. Ten je roku 1688 zmiňován jako „mlynář na hamru (Hammermüller)”. Sommer ve svém místopisu zmiňuje „mlecí mlýn Hammermühle s katrem”, později to byla kartounka. K Hammermühle patřil také mlýnský rybník Hammermühlteich s jeho vysokou hrází.
V roce 1822 zde Johann Adam Biedermann zbudoval přádelnu bavlny, která v té době zaměstnávala více jak 100 pracovníků. Ovšem tento podnik neměl dlouhého trvání, necelých 20 let. V roce 1850 byl provoz přádelny zcela ukončen. Přádelnu Biedermann s 1200 vřeteny, která se mezitím dostala do konkurzu, kupuje firma Georg Adam Bareuther, a to včetně mlecího mlýna, zemědělské usedlosti, pekárny, katru a několika velkých pozemků v katastru Hazlova a Seebergu. Zřídil zde částečnou apreturu pro své tkané zboží, a sice střižní stroj. Větší část tohoto objektu č. p. 169 přestavěl na byty pro svou rodinu, která byla zaměstnaná ve firmě. V tomto období měla firma G. A. Bareuther 600 tkalcovských stavů, vesměs ručních stavů v soukromých domácnostech, vyprodukovala přitom kolem 18.000 kusů smíšeného tkaného zboží. Tkalcovna G. A. Bareuther byla první hazlovskou firmou zanesenou u okresního a obchodního soudu v Chebu. Bareuther byl také členem obchodní a živnostenské komory.
Po smrti otce v roce 1892 převzali vedení podniku oba synové Oskar a Gustav. Když pak v roce 1898 nečekaně zemřel také Gustav, byl provoz firmy Bareuther v roce 1899 ukončen. V březnu 1900 prodává Oskar Bareuther a vdova po zesnulém bratrovi Gustavovi objekt "Hammermühle" včetně veškeré přístavby, lučin, polností a velkého rybníka vídeňské firmě Friedrich Graumanns Eidam u. Co. Tato firma produkovala látky pro pánské obleky a dámské šaty, a také froté zboží. Od 10.1.1934 pak přechází Hammermühle definitivně do vlastnictví firmy C. B. Göldner.
Před válkou byl mlecí mlýn poháněn 1 mlýnským kolem na svrchní pohon o výkonu 7,6 koňských sil a zbylé provozy pak 1 Francisovou turbínou o výkonu 14 koňských sil. Celý komplex byl provozován až do konce II. světové války. Během válečných let zde byl velký sklad obilovin. V areálu továrny pak byly další záložní sklady. Veškeré uložené zboží bylo před příchodem Američanů v dubnu 1945 rozdány místnímu obyvatelstvu.
Po odsunu původního německého obyvatelstva byl provoz Hammermühle ukončen. Objekt přádelny byl v poválečných letech zbourán, dochoval se obytný objekt někdejšího mlýna a jedna hospodářská budova.
Výřez z mapy z roku 1841, vlastní mlýn s katrem je vyznačen šipkou; © ÚAZK
Hammermühle kolem roku 1900
Komplex budov Hammermühle, počátek 20. století; foto: Sammlung von Peter Fritsch, Luxemburg
Hammermühle s okolními provozními budovami - kolem roku 1930; napravo v popředí je vidět katr a za ním samotný mlecí mlýn,
foto: HEIMATGRUPPE HASLAU u. UMGEBUNG, Dettelbach
Chátrající Hammermühle kolem roku 1965; foto: HEIMATGRUPPE HASLAU u. UMGEBUNG, Dettelbach
Někdejší Hammermühle v roce 1978
Hammermühle na jaře roku 2017; © Thonbrunn
Mapa stabilního katastru z roku 1841 s 5 hazlovskými mlýny; © ÚAZK
